Bakalářské potíže

10. dubna 2016 v 17:36 | Naděje |  Rozmlouvám se životem
Já už vážně nevím. Posledního půl roku mám pocit, že se ten můj život fakt zaseknul. Já jsem se zasekla a pořád nejsem schopná se pořádně kvalitně odseknout a žít. Ta zatracená práce ještě pořád není hotová. Říkala jsem si, že se ozvu s tímto tématem až v okamžiku kdy bude ta svině vítězoslavně napsaná, vytisknutá a budu ji mít z krku. Až na obhajobu samozřejmě.
Dohrabala jsem se na nějakých 22 normostran z 35 minimálních, které k této práci potřebuji, abych ji teda mohla odevzdat. Těch sedm posledních stran jsem ze sebe pracně dolovala víc než týden. Do konce dubna potřebuju tu práci mít hotovou a odsouhlasenou. Prošla jsem mnohé potřebné ústavy a instituce. V počítači se mi válí fotky nějakých listin z archívu, které musím vyluštit (lidé v barokní době psali tak krásně, až to dnes nejde přečíst!) a aby toho nebylo málo, tak je to v němčině a latině a hurá já ani jeden z těch jazyků neumím. Bože jak já byla pitomá, když jsem odsouhlasila téma bakalářky s ambicemi velké kunsthistoričky, a ani si nezjistila, že o těch památkách je všude jen velké kulové.
Strašně me to sere. Sere mě, že kvůli té práci musím furt někoho otravovat a nahánět po emailech, aby mi zpřístupnil to a to. Jako jasně, asi mě to teď štve víc čistě z toho důvodu, že čas tlačí a tohle je moje poslední možnost tu práci obhájit.
Co mě dohání až k slzám je to, že se na to nejsem schopna soustředit, že mi furt myšlenky lítají někde jinde. Jakoby mi nedocházelo, že pokud to nedám, tak jsou čtyři roky mého života v hajzlu a ani k tomu nedostanu ten pitomý nepotřebný papír. Ve chvilkách, kdy mi tato realita dochází se zas úplně vytrácí vzduch z místností kde se nacházím a já tísní až nemůžu dýchat. Mluvit o tom se mi nechce ani s přítelem, ale už ani s nikým jiným, protože je to věčný boj. Takže ano, zase si to odskáčete vy. Naštěstí vás není mnoho, takže tolik lidí ty mé řádky obtěžovat nebudou.
Achjo, achjo, připadám si bídně. Jakoby se má sebeláska sebrala, ani se neobtěžovala mi zamávat a prostě vzala roha někam jinam. Jsem plná myšlenek o tom co si bude říkat mé okolí. Myšlenek na to jak hniju. Protože v rámci sebepotrestání se radši nevěnuju ničemu z věcí co mě baví. Mnohem lepší než dělat cokoli produktivního je přece celý den strávit na počítači, mít otevřenou stránku s rozepsanou bakalářkou nebo někdy ani to ne, a přitom bloumat světem internetu. Takže večer jdete spát s mizerným pocitem, že jste zkrátka nenapravitelné líné, nesoustředěné hovado.
Přitom já se takto přece cítit nechci. Miluji dny kdy jsem produktivní a můžu jít spát se spokojeným pocitem, že tu po mě zase něco zůstane. Krucinál život žiju teď a nezačne mi, až se té bakalářské svině zbavím. To chci jako celou tu dobu skuhrat nad tím jak je to hrozné a jak já jsem hrozná a kazit si tak minulost zároveň s budoucností?! Ne! Je tady a teď. Já jsem tady a teď. S mou prací to není tak úděsné jak si myslím. Zbývá mi už jen nějakých třináct stránek. Zatnu zuby a napíšu je. V úterý se pobavím s vedoucím práce a uvidím jak to se mnou vlastně vypadá. Kašlu na ten strach. Na ten tísnivý pocit. Chci být šťastná, veselá a schopná. Tedy ne chci. Ale já vím, že taková jsem.
Jsem skvělá protože to prostě nevzdávám. Jsem se svým životem spokojená takový jaký je a nic mu nevyčítám, protože je jen takový jaký si jej stvořím. Jsem Tvůrce svého života, vím to a podle toho s ním taky dokážu naložit. Mám právo být spokojená a šťastná. Mám sílu být produktivní a aktivní. Své soustředění mám ve svých rukou. To je něco co sama sobě můžu dát jen já. Nikdo jiný na celé této zeměkouli mi tohle dát nemůže. Je to dar ode mě pro mně.
Ano cítím se mnohem líp. Nestačí snít o tom jaké to bude až to bude. Protože pak člověk zapomíná na to jaké to je. A právě ono JE je důležité pro to, jaké bude ono BUDE. Jinak bych mohla čekat na radost ze života no prostě až do jeho konce.

Vaše daleko spokojenější Naděje
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sarushef sarushef | Web | 10. dubna 2016 v 18:36 | Reagovat

Neboj, to pujde. Jen se donutit. Nedavno jsem psala rocnikovku a taky se to udesne tahlo :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama