Jedlíci čokolády

27. března 2014 v 14:50 | Naděje |  Rozmlouvám s divadlem
Včera jsem po dlouhé době byla v divadle. A musím uznat, že jsem nadšená. Byla jsem v olomoucké Tramtárii, která se s divadlem, do kterého jsme chodili z donucení na střední, nedá vůbec srovnávat. Představení bylo skvělé.

Jedlíci čokolády vypráví příběh o třech sestrách, které si hledají nějaké ty mládence k sobě. To by samo o sobě byl vcelku běžný jev, kdyby jedna ze sester netrpěla fobií kvůli, které celý život neopustila domov, druhá nebyla velikosti menší velryby a třetí se zoufale nesnažila se o ně postarat.

Velice se mi líbil nápad s budhou, který vyprávěl celý příběh. Budhou byla slečna, která byla umístěna v takové vysoké sedačce. Vydržela tam po celou dobu představení s minimem pohybů. Ty které však dělala byly velice elegantní. Byla budhou, Osudem, i matkou sester.

Další drobnost, kterou jsem neskutečně ocenila byl způsob jak jednoduše předvedli, že jedna z postav venčí asi devět psů. Stačilo pár gum, které byli umístěny na stěnách a člověk měl skutečně pocit, že herec venčí alespoň čtyři dogy.

V celé hře bylo velké množství vtipných hlášek sester a já se velmi nasmála. V některých situacích mi to skutečně připomělo rozhovory, které občas vedou lidé z mé rodiny.

Mou nejmilejší postavou byla postava muže, který přicházel pomáhat s tlustou sestrou. Hrál jej pan Marek Zahradníček a byl opravdu vtipný a plný energie.

Takže za sebe říkám, že představení Jedlíci čokolády od českého oceňovaného dramatika Davida Drápka stojí za to shlédnout. Ono vůbec stojí za to jednou za čas zajít do divadla a udělat si radost. :)

Vaše Naděje
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama